krucemburk-uvod.png

CZ-568945-001

Klima-adaptační diagnostika pozemku

Katastrální území KRUCEMBURK

VÝCHODISKA DOKUMENTU

Očekávání vlastníka:

Vlastník plánuje stavbu domu na pozemku a vytvoření rodinného zázemí. Při jeho plánování řeší rizika pozemku z pohledu budoucnosti. Jedním z témat je tak klima adaptace. Očekává, že mu diagnostika pomůže odhalit riziková místa a doporučí mu, kde a jak je potřeba se klimatické změně přizpůsobit.

 

Postřehy vlastníka:

Aktivně sází stromy a keře na pozemku, na základě intuitivního rozhodování a pozorování. Uvedu zde pár postřehů, které se vztahují ke klima adaptaci:

 

  • Keř u plechové boudy souseda (jižní roh boudy), v průběhu roku vysychá, což je znát na listech.

  • Voda, která teče z přilehlého jižního pole se vsakuje pod silnici a po deštích prosakuje na jižní stranu pozemku, kde je vidět mini-údolnice. Občas i vyvěrá na povrch.

  • Na severní straně pozemku, u lesa, je studna (vrt), která je jediným zdrojem vody. Voda vlastníkům chutná, rozbor nebyl zatím  proveden. Zde je i nejvyšší biodiverzita na pozemku.

  • V současné době je celý pozemek udržovaný sekáním sekačkou za traktor.

  • Žena vlastníka pozoruje, že je zde klidnější a dokáže v průběhu dne dlouze pozorovat krajinu. Odhaduje, tak hodinu denně.

  • Subjektivně vlastník pozoruje, že je na pozemku hodně větrno, vítr fouká převážně z jihovýchodu nebo ze západu.

Screenshot 2020-09-12 at 16.25.51.png

Kapitola 1

SOUVISLOSTI ÚZEMÍ

1.1. Historický kontext

Z vývoje krajiny od roku cca 1770 lze pozorovat především ztrátu její diverzifikace. Zcelování polí způsobilo homogenizaci krajiny a zánik meziček, potůčků, mokřadů a dalších důležitých stabilizačních prvků. Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. Poté se rozloha lesních porostů oproti 18. století navýšila. Zdá se, že je to pozitivní trend, ale důležité je jakou tyto lesy nabízejí biodiverzitu. Smrkové monokultury na místo např. pestrých mokřadních luk snižují rozmanitost stanovišť. Kvůli tomuto trendu klesá v krajině spektrum druhů rostlin a živočichů. Obecně jsou lesní i zemědělské monokultury velkých výměr náchylné k poškození především z klimatického hlediska a následně i z hlediska odolnosti vůči škůdcům (lýkožrout, mandelinka atp.).

Tento vývoj krajiny za posledních 250 let ukazuje, jak přírodní prvky ustupují rozvoji civilizace. Z vývoje klimatických změn je dnes patrné, že dosahujeme hranice udržitelnosti tohoto trendu a naopak je potřeba vrátit do krajiny rovnováhu, abychom si udrželi přirozený životní komfort.

 

V dalších kapitolách se tak vyjádříme nejen k vlastnímu pozemku, ale i k jeho okolí, jehož skladba ovlivňuje kvalitu života na pozemku.

Popis Mapa 1 - Josefské mapování

Josefské vojenské mapování z let 1764-1768 a 1780-1783 ukazuje českou krajinu před průmyslovou revolucí. Charakteristickými pro toto období jsou meandrující toky bez patrných zásahů člověka. Četné drobné potoky nasvědčují, že voda se v této době v krajině drží a celoročně ji zásobuje potřebnou vlhkostí. Přítok Ranského rybníka z jihozápadu je zde dobře patrný (Bod 1) a dle zákresu se zdá i vydatný. Osídlení je řidší, obce jsou viditelně méně lidnaté (Bod 2). Komunikace vedoucí k pozemkům zákazníka v této době tj. 18-tém století zatím chybí. Na většině potocích jsou vybudovány rybníky. Valná většina z nich se zachovala i do současnosti. Lesy mají v této době menší rozlohu než v současnosti. Výrazně je v mapě patrná bezlesá oblast mezi Krucemburkem a Košínovem (Bod 3). Zbylé lesy jsou navíc fragmentované.

Popis Mapa 2 - Františkovo mapování

Mapy II. vojenského mapování vznikaly v době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství, kdy vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu. Přesto se už mezi Krucemburkem a Košínovem objevují nové zalesněné pozemky (vyznačeny žlutě). Rozloha stále nedosahuje současného stavu.

Komunikace vedoucí ke zpracovávaným pozemkům je v tomto období již zřízena. Na polích vidíme hustší síť polních cest než v současnosti. Políčka byla rozlohou menší v přímém vztahu k vlastníkům a každé z nich potřebovalo přístupovou cestu.

Popis Mapa 3 - Františko-josefské mapování

Na rozdíl od II. vojenského mapování je ve III. mapování znázorněn výškopis a to nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Výsledkem mapování jsou kolorované tzv. topografické sekce.

Vidíme zde znázorněnou výraznou segmentaci lesního porostu na jihozápadě od zájmových pozemků. Z popisku se dozvíme, že se jedná o Ranský revír, který je v tomto období rozdělen na sebe kolmými lesními cestami. Většina z nich se zachovala do současnosti. Na mapce je opět žlutě znázorněno zalesnění mezi Krucemburkem a Košínovem. Je na podobné úrovni jako je patrné v II. mapování a stále tedy nedosahuje stávajícího stavu.

Na mapě jsou znázorněna nová vodní díla jako odvodňovací nebo propojovací kanály především v oblasti Nové Ransko a Nová Ves (Bod 1). Tyto úpravy se zachovaly i do současnosti.

Popis Mapa 4 - Aktuální stav (X/2020)

V naší současné krajině tak můžeme vidět, jak některé potoky tečou zarovnaným korytem a zároveň jak jejich niva postupně ustoupila industrializaci krajiny. Některé potoky byly zatrubněny nebo vlivem vysychání krajiny zanikly.

Podél Ranského rybníka přibyly chatky a domy a obecně se rozšířilo zastavěné území obcí. Současně je patrné, že rozlohy lesů se oproti předchozím mapám zvýšily, akorát v místech urbanizace ustoupily stavbám.

ZDROJ:

 

STRUKTURA DOKUMENTU

Dokument je rozdělen do 3 samostatných kapitol, které popisují situaci pozemku z pohledu klima adaptace ve třech oblastech.

V této kapitole se dozvíte, jaký je vývoj území od roku 1770 a můžete tak pozorovat historické souvislosti místa, kde žijete. Dále se věnujeme pozici pozemku z pohledu územního plánu a přilehlé infrastruktury. Na závěr si popíšeme obecný pohled na dispozice území z pohledu klima adaptace krajiny.

Zranitelnost je definována jako míra neschopnosti čelit účinkům klimatické změny.

Zde najdete souhrn doporučených klima adaptačních opatření včetně klíčových apsektů, díky kterým můžete svůj domov použít jako útočiště v případě kritických scénářů nedostatku pitné vody či silných atmosférických jevů. 

 

1.2. Územní plán

Jak je vidět z výkresů územního plánu (ÚP), část pozemku je vedena jako zastavitelná plocha. Pozemek je tak vhodný pro výstavbu rodinného domu.

Pozemky číslo 3478 a 3480 jsou součástí regionálního biocentra 601 Samoty. Jedná se o širší nivu Lužnice v mělkém údolí s vlhkými biotopy. Jedná se dle ÚP o plochu přírodní. Je zde zakázáno stavět. Kácení je třeba projednat s místním odborem ŽP.

 

Zde je výčet nepřípustného využití ploch přírodních dle ÚP Skalice nad Lužnicí:

  • změny druhu pozemku na zahrada  bydlení – včetně staveb pro bydlení 

  • rekreace – včetně staveb pro rodinnou rekreaci, mimo podmíněně přípustné 

  • občanské vybavení a ubytování – včetně staveb a zařízení občanského vybavení a ubytovacích zařízení

  • výroba a skladování – včetně staveb pro výrobu a skladování, výroben energie

  • Těžba

  • doprava v klidu – odstavná stání, parkovací stání a garáže

  • ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného

  • stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení

  • odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod.

  • farmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti 

ZDROJ:

 

1.3. Klima adaptace

Z pohledu klima adaptace jsou dispozice území dobré. Pozemky jsou v objetí krajiných celků, které zaručují stabilitu území. Ze západu je les a ze severu a východu je biocentrum ekologické stability, které navazuje na původní říční nivu. Tam kde je intenzivně zemědělsky využívána nebo zorněna nedosahuje původních kvalit.

 

Pozemky tak budou nejvíce zahřívány z jihu, podle aktuálního stavu zemědělské půdy (druh plodiny, období roku).

 

V lesních porostech je třeba zvyšovat biodiverzitu tj. druhovou a věkovou pestrost, aby docházelo ke stabilizaci ekosystému a ten mohl naplno plnit funkci klimatizace krajiny.

Řeka a vodní plochy jsou zdrojem výparu, který podporuje vznik malého koloběhu vody v krajině, ale i horizontálního srážkování. To bude jedním ze zásadních zdrojů vlhkosti v delších obdobích sucha.

 
Screenshot 2020-09-13 at 01.13.46.png

Kapitola 2

ZRANITELNOST

2.1. Voda

NEDOSTATEK PITNÉ VODY

Obecně lze tvrdit, že podzemní zdroje pitné vody jsou na území ČR v ohrožení. Jedná se především o trvalý trend posledních let, kdy se zásoby podzemních vod výrazně snižují. Také kvalita vody je silně ovlivněna způsoby hospodaření v krajině.

Jak je vidět z prvního obrázku, pozemek je v krajině umístěn západně (cca 300m) od koryta řeky na svahu původní říční nivy při povodňovém rozlivu. Při dostatku srážek má tak pozemek dobrou pozici z pohledu dostatku vody ve studni. Obr.2 - Šipky znázorňují směr horizontálního srážkování od řeky, které pozitivně ovlivňuje vlhkost na pozemku a snižuje teplotu. Obr. 3 nám ukazuje polohu studny ve vztahu k okolním pozemkům z pohledu zádrže vody. Studna tak přímo sousedí s pozemky, které mají vysokou vsakovací schopnost. 

V této oblasti není zaveden vodovod. Na pozemcích zákazníka je jako zdroj podzemní vody studna, která je umístěna v severní části pozemku. Na základě rozborů kvality pitné vody bude

využita jako zdroj vody do domu. Uvažuje-li se o pastvě zvířat, měla by být studna umístěna mimo pastvinu především z důvodu případného znečištění živočišného původu. Není vhodné, aby se v blízkosti shromažďovala zvířata, proto je lepší umístit krmeliště či zimoviště v dostatečné vzdálenosti. Z hlediska trvalé udržitelnosti je nutné zajistit vsakování vody především v severní části pozemku, aby docházelo ke kontinuálnímu doplňování podzemní vody. Orná půda je dostatečně vzdálená od studny tzn. nemělo by docházet k přímému znečištění zdroje povrchovým splachem.

Dešťová voda na severní straně voda z pozemku odtéká, na jižní straně po deštích vzlíná na povrch.

PŘÍVALOVÉ SRÁŽKY A POVODNĚ

Pozemky jsou s velmi nízkou sklonitostí a v sousedství není výrazný svah, který by ohrožoval pozemek při přívalových srážkách. Naopak aspoň minimální sklonitost zaručuje, že voda se nebude přespříliš hromadit na pozemku. V jižní části pozemku se vyskytuje deprese, kde při významnějších srážkách vzlíná voda. Zdrojem je pravděpodobně akumulace vody za silnicí z protějšího pole. Jeho rozloha je příliš velká a i přes nízkou svažitost je délka svahu nevyhovující. Množství zadržené vody u komunikace je tedy již významné.

Z ortofoto mapy, kde je zvýrazněna záplavová zóna 100-leté vody Q100 lze vyhodnotit, že záplavy dané pozemky přímo neohrožují.

 

Jediné koryto, kde probíhá vodní eroze a kudy z pozemku rychle odtékají přívalové srážky je erozní rýha pod plotem, na jižní straně pozemku. Je to odtok ze střechy sousedova plechového přístavku.

ZDROJE:

 

2.2. Sucho

POZEMEK V KRAJINĚ

Jak je vidět z družicového snímku oblasti, největší vliv na zahřívání mají zemědělské pozemky na jihu a těžba písku za řekou. Družicový snímek ukazuje index vlhkosti ze dne 29.7. 2020, což bylo období nejvyšší teplot v roce 2020. Největší odpar se tak odehrával na severo-západu v pískovně za řekou a na intenzivních zemědělských plochách.

 

Na druhém snímku je vidět prolnutí fotografie z družice s ortofotomapou, pro lepší orientaci v situaci.

 

Rizikem z pohledu zahřívání je tak rozšiřování intenzivně obhospodařovaných zemědělských pozemků a území těžby písku.

 

Aktuální zranitelnost z pohledu oteplování je na dobré střední úrovní.

 

Riziko oteplování by se významně zvýšilo, kdyby došlo k vykácení stromů na severu a na západě od pozemku. Tato masa dřevin významně snižuje míru přehřívání zájmové lokality.

ZDROJE ZRANITELNOSTI Z POHLEDU OTEPLOVÁNÍ

Zranitelnost pozemku z pohledu oteplování zvyšují dva zásadní prvky - Obr. 3.

 

1. Budova souseda na západě, zejména plechová stavba, která přímo sousedí s pozemkem. Zde je zranitelnost vysoká v okolí 2m od budovy.

 

2. Zemědělské pole na jihu pozemku. Jeho teplota se mění podle zemědělské plodiny a probíhající aktivity (sedí, orba, apod.). Zde je zranitelnost střední a v průběhu roku se mění. V letních obdobích podle druhu plodiny a aktivity může dosáhnout až úrovně vysoké.

 

Obecným prvkem, který vede k oteplování oblasti jsou silnice a stavby. Hustota zastavěnosti je však nízká a silniční síť je velmi řídká. Zranitelnost od působení těchto prvků považujeme za nízkou.

ZDROJE:

 

2.3. Eroze půdy

ZRANITELNOST POZEMKU Z POHLEDU VODNÍ EROZE

Zranitelnost pozemku z pohledu vodní eroze je mírná. Tuto skutečnost potvrzují data z VUMOP (Výzkumný ústav meliorací a půd):

 

Obr.1 

Na prvním obrázku vidíme dlouhodobou průměrnou ztrátu půdy splavem. Oblast pozemku patří do nejméně ohrožené části lokality.

 

Obr.2 

Na druhém obrázku již vidime pozemek v detailu z pohledu faktoru délky a sklonu svahu. Většina pozemku má faktor bez ohrožení. Malá část severní strany pozemku již má ohrožení mírné až vysoké - pozemek končí příkrým svahem.

ZRANITELNOST POZEMKU Z POHLEDU VĚTRNÉ EROZE

Zranitelnost pozemku z pohledu větrné eroze je také mírná. Tuto skutečnost potvrzují data z VUMOP (Výzkumný ústav meliorací a půd):

 

Obr.3 

Na obrázku vidíme polohu pozemku na mapě větrné eroze. Pozemek se nachází v regionu se zanedbatelnou mírou větrné eroze.

 

Tyto informace však pochází z minulého pozorování atmosféry. Klimatická změna může přinést změny v atmosféře a je zde riziko vývoje směrem ke krátkodobým silným poryvům větru či vychřicím. Pozemek je z pohledu těchto jevů ohrožen zejména z jihu.

ZDROJ:

 

2.4. Životní pohoda

ÚROVEŇ HLUKU (Obr.1)

Bod. 1. Na severovýchodě za řekou Lužnicí je těžebního prostor. Tento prostor zvyšuje hlučnost v krajině. Výhodou je, že mezi pozemky vlastníka a zdrojem hluku je řeka a břehové porosty dřevin. Ty hluk částečně utlumí.

Na západě vede silnice místního významu, která zpřístupňuje samoty. Zde je hlučnost nízká. Naopak v případě větru vanoucího z východu může klid rušit hlasitost významné silniční a železniční komunikace spojující Planou nad Lužnicí a Soběslav. Bod. 2 Hlavní trať mezi Prahou a rakouským Lincem. Bod. 3. Dálnice E55 mezi Prahou a rakouským Lincem. Dálnice na poměrně velkých úsecích vede v otevřené krajině - vyznačeno šrafovanou čarou. Zde jsou příležitosti k vysazení liniových řad stromů a keřů pro snížení hluku a prašnosti.

VÝSKYT ALERGENŮ Z PYLŮ (Obr.2)

Pozemek se nachází v oblasti, kde je výskyt pylů z bikové nebo jedlové doubravy.

Podél řeky dochází k výskytu střemchové doubravy a olšiny s ostřicí třeslicovitou. Dále mokřadní olšiny, rákosy a vysoké ostřice.

 

I tento výskyt se může s postupující klimatickou změnou měnit a původní druhy mohou být nahrazeny jinými. 

 
IMG_8334.jpeg

Kapitola 3

KLIMA ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ

3.1. Souhrn rizik

Zde je základní hodnocení zranitelnosti pozemku v jeho aktuálním stavu. 

Při implementaci níže uvedených opatření dojde k významnému zlepšení udržitelnosti. Zcela odstraníme riziková místa s vysokou mírou zranitelnosti.

V každém řádku je vždy uvedeno číslo návrhu interního opatření, které působí na snížení míry zranitelnosti v dané oblasti. 

ZDROJ:

Zpracováno dle metodiky NUIK

 

3.2. Interní opatření

Návrh klima adaptačních opatření na vlastním pozemku.

ZDROJ:

Zpracováno dle metodiky NUIK

 

3.2. Opatření v okolí

Doporučené opatření v blízkém okolí pozemku aneb co mám chtít po starostovi a sousedech, aby mi pomohli s udržením mého životního komfortu.

Na spoustu opatření v krajině dnes obce mohou čerpat prostředky a podporované jsou i lokální komunitní akce. V případě potřeby Vás můžeme podpořit při jednání s obcí a provést vás celým procesem až po realizaci.

Včetně toho, že najdeme příležitosti pro financování.

ZDROJ:

Zpracováno dle metodiky NUIK

 
Weekend Family Lunch

3.3. Koncept útočiště

Úvodní fotografie nám ukazuje stav přehrady Seč v létě roku 2019. Je to ukázka extrémních možností, které se mohou v budoucnosti objevovat mnohem častěji. Z toho důvodu hovoříme o konceptu útočiště, jako místa, které vám v budoucnosti zajistí soběstačnost v případě naplnění některého z kritických scénářů.

Při stavbě či rekonstrukci domu uvažujte o tom, jak zajistíte 3 klíčové složky vaší krátkodobé soběstačnosti.

1. Energetickou soběstačnost

Instalujte svoje vlastní zdroje energie. Položte si otázky typu:"Kolik dní vydržím bez centrálního zásobování energií?".

 

2. Pitnou soběstačnost

Zajistěte si vlastní zásobu vody mimo studnu či veřejný vodovod. Navrhované opatření č.8. Cílíme na zásobu vody min. pro období 4 měsíců. 

3. Potravinovou soběstačnost

Vytvářejte si zázemí pro výrobu vlastních potravin. V dnešní době industrializace potravin jsou vlastní potraviny významnou složkou potravy, která doplňuje potřebné látky v bio kvalitní formě. Pozitivně tak působíte na rozvoj přirozené vitality a imunity vašeho organismu. Z pohledu konceptu útočiště si vytvářejte zásoby a vybudujte přírodní sklep pro udržitelné skladování. 

ZDROJ:

Zpracováno dle metodiky NUIK

 
Napište nebo volejte!

Jste již vlastníky nebo se chystáte k nákupu? Berte přicházející změny vážně a starejte se o budoucnost pozemků.

Někde jsou změny čitelné již dnes, někde se projeví za pár let. Buďte chytří a začněte se rozhodovat v souvislostech!

Přímý kontakt:
Jan Petr Nekovář
Předseda srávní rady ústavu
M: 724 710 711

© 2020 by NUIK

  • Facebook - Grey Circle
  • LinkedIn - Grey Circle