Obnova po povodni v povodí Bělé a Vidnávky

danielasmetanova
10. 6.
Minut čtení: 3

Aktualizováno: 19. 6.

Klima-adaptační diagnostika na Jesenicku

Na jaře roku 2025 jsme zahájili projekt Klima-adaptační diagnostiky (KAD), který má pomoci lépe porozumět přírodním rizikům v povodí říčky Bělé a Vidnávky a navrhnout konkrétní opatření. Do projektu jsou zapojeny obce Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice a Vápenná.

Jak vypadá krajina Jesenicka?

Jesenicko se nachází v srdci Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor. Terén je velmi členitý – od 410 metrů nad mořem v Mikulovicích až po více než 880 metrů v Bělé pod Pradědem. Srážky tu rychle stékají po strmých svazích a voda nestačí vsakovat do půdy. Podloží tvoří tvrdé horniny – ruly a svory – které neumožňují přirozené vsakování vody (Hradecký et al., 2021; Geologická služba ČR, 2023).

To zvyšuje riziko přívalových dešťů a záplav. Toky jako Bělá a Vidnávka mají charakter tzv. horských bystřin – jsou krátké, prudké a velmi citlivé na srážky. Reagují rychle a mohou způsobit škody, protože mají vysokou energii proudění a silný erozní účinek (Hradecký et al., 2021).

Klima je zde chladnější, s průměrnou teplotou kolem 6 °C a ročními srážkami přes 900 mm (ČHMÚ, 2020). Přirozeně by zde rostly jedlobukové a dubohabrové lesy (Neuhäuslová et al., 1998), ale dnes je většina krajiny využívána jako pastviny nebo lesy, které v posledních letech silně zasáhla kůrovcová kalamita (Knížek & Liška, 2019).

Zástavba je soustředěna u obcí, ale některé části zasahují i do záplavových území (ČÚZK, 2024). Taková situace zvyšuje zranitelnost obcí vůči extrémnímu počasí.

Fotogalerie z terénního šetření v Písečné (duben 2025)

Co je Klima-adaptační diagnostika?

Jde o odbornou analýzu, která zkoumá, kde je krajina nejzranitelnější a co se s tím dá dělat. Diagnostika sleduje čtyři hlavní oblasti:

Eroze půdy – kde voda odnáší úrodnou půdu ze svahů.
Vodní režim – kde voda nestačí vsakovat, kde hrozí povodně nebo sucho.
Půda – jaká je její schopnost zadržet vodu a jak je ovlivněna způsobem hospodaření.
Biologická rozmanitost – jak je krajina propojená a přirozeně odolná vůči výkyvům.

Díky tomu může tým odborníků navrhnout opatření, která budou odpovídat skutečným potřebám konkrétního místa.

Přítoky říčky Bělé

Součástí terénního průzkumu jsou i horní přítoky říčky Bělé, jako jsou například potok Šumný a Červenohorský potok. Odborník na půdu a regeneraci krajiny Vilém Spálovský s týmem prozkoumal tyto menší toky přímo v terénu, aby bylo možné vytipovat klíčová místa pro zásahy a navrhnout vhodná protierozní a protipovodňová opatření. Výsledky poslouží jako doporučení pro místní starosty, správce lesů a zemědělce, jak krajině pomoci lépe zadržet vodu a být odolnější – v duchu principu „build back better“ (Spálovský, 2024).

Co chceme změnit?

Cílem je navrhnout konkrétní opatření, která pomohou lépe zadržovat vodu, zpomalit její odtok, zmírnit dopady záplav nebo podpořit zdraví půdy. Patří sem například obnova mokřadů, výstavba malých poldrů, návrh a realizace dalších krajinných prvků, popř. změny v hospodaření na zemědělské půdě) Taková opatření mohou mít poměrně rychlý a praktický efekt a zlepšit kvalitu života v regionu (Plevková, 2025).

Kdo za tím stojí?

Nejsme v tom sami...

V rámci projektu spolupracujeme s řadou dalších odborníků, kteří se specializují především v oblasti vodohospodářství (např. Mgr. Jaromír Maštera z ADAPTO.space, Ing. Mirka Plevková – vodohospodářka z JESEP, Vilém Spálovský, prof. Jan Hradecký z Ostravské univerzity, specialista na podhorské toky, a další)

Celý proces koordinuje Michal Kristýnek z Člověka v tísni, který zajišťuje zapojení místních lidí a institucí (ČvT, 2025). Významným partnerem je pro nás v projektu na Jesenicku i Nadace Partnerství.