Klima-adaptační diagnostika obce Písečná se soustředí na zranitelnost intravilánu a přilehlých svahů vůči kombinaci povodňových epizod a dlouhodobého sucha. Hlavním problémem je zrychlený odtok vody z dlouhých svažitých pozemků, odvodněných polí, holin po kůrovcové kalamitě a utužených lesních svážnic, což zvyšuje riziko eroze, zahlubování údolnic a ohrožení infrastruktury, včetně železniční tratě. Diagnostika zdůrazňuje význam přírodě blízkých retenčních prvků, revitalizace toků a mokřadů, ochrany intravilánu pomocí poldrů a obnovy krajinných struktur, které zpomalují odtok a podporují infiltrační schopnost půd. Cílem je zvýšit odolnost krajiny vůči extrémním srážkám i hydrologickému suchu a stabilizovat vodní režim.

Krajina v okolí obce Mikulovice na Jesenicku je výrazně ovlivněná odtokem z celého povodí řeky Bělé, přičemž obec je posledním katastrálním územím na českém území, které může svými opatřeními zásadně ovlivnit průběh povodní i na území Polska. Poloha obce v údolí pod strmými lesními a zemědělskými svahy způsobuje vysokou zranitelnost intravilánu vůči rozlivům řeky Bělé a jejích bystřinných přítoků, což se opakovaně projevilo při povodních v letech 1997 a 2024. Klíčovým problémem je zrychlený povrchový odtok z utužených lesních půd, svážnic, kalamitních holin a historicky odvodněných ploch, které fungují jako sekundární odtokové linie. Tyto procesy zvyšují povodňové kulminační průtoky, podporují erozi a zároveň přispívají k dlouhodobému hydrologickému suchu. Navržená adaptační opatření proto kladou důraz na zpomalení odtoku, obnovení retenční schopnosti krajiny a stabilizaci vodního režimu s přesahem významným i pro ochranu území níže po toku řeky Bělé.

Klima-adaptační diagnostika obce Vápenná identifikovala vysokou zranitelnost území vůči povodním a suchu, přičemž povrchový odtok ze strmých svahů, holin a lesních svážnic ohrožuje intravilán i údolí Polky. Historické meliorační systémy urychlují odtok vody a snižují její zadržení v krajině, což zvyšuje erozi a snižuje retenční schopnost půdy a lesa. Navržená opatření zahrnují polopropustné poldry, mokřady, tůně, protierozní cesty a revitalizaci lesních holin, s cílem zpomalit odtok, chránit prameniště a zvýšit odolnost území. Tato diagnostika slouží jako podklad pro komplexní pozemkové úpravy, realizované ve spolupráci s Státním pozemkovým úřadem.

Klima-adaptační diagnostika obce Bělá pod Pradědem vznikla v reakci na extrémní povodně v roce 2024, kdy přívalové srážky a rozvodněná řeka Bělá způsobily rozsáhlé škody v intravilánu obce. Území Jeseníků je vysoce zranitelné kombinací horského reliéfu, bystřinných toků a zrychleného povrchového odtoku z lesních svahů, kalamitních holin a utužených lesních cest. Významná pozornost byla věnována nejen hlavnímu toku Bělé, ale i jejím přítokům s horským charakterem, které při intenzivních srážkách rychle přivádějí vodu do zastavěného území. Klíčovým prvkem zpracování byla úzká spolupráce s odborníky z oblasti vodního hospodářství, zaměřená na identifikaci kritických míst a návrh účinných adaptačních opatření. Cílem diagnostiky je obnovení retenční schopnosti krajiny, zpomalení odtoku a snížení rizika povodní i dopadů dlouhodobého sucha.

V krajině Českomoravské vrchoviny v okolí obce Jamné se projevují dopady klimatické změny zejména v důsledku rozsáhlého odlesnění po kůrovcové kalamitě. Zásadním problémem je ztráta stabilizační funkce lesů v kombinaci s velkoplošným zemědělským hospodařením na zvlněném reliéfu, což vede ke zrychlenému odtoku vody, degradaci půd a poklesu biodiverzity. Specifikem území jsou mělké sníženiny s podmáčenými půdami (pseudogleje a gleje), které mají omezený produkční potenciál, ale vysokou hodnotu pro krajinotvorná a retenční opatření, včetně ochranného zatravnění a obnovy mokřadů. Pozitivní roli v regulaci mikroklimatu a odtoku vody hrají rybniční soustavy, meandrující tok Šlapanky. Veřejné projednání zranitelnosti území proběhlo v komorní formě setkáním zástupců hospodařících subjektů. Navržená opatření kladou důraz na pestřejší krajinnou strukturu, obnovu vodního režimu a zvýšení dlouhodobé odolnosti území vůči klimatickým extrémům.

Klima-adaptační diagnostika obce Radějovice, zahrnující katastrální území Radějovice a Olešky, reaguje na rychlou proměnu krajiny v zázemí hlavního města Prahy, kde se v posledních letech výrazně zvyšuje tlak na výstavbu i využívání území. Přestože je krajina hodnocena jako relativně stabilní, klimatická změna, zrychlený povrchový odtok a rozsáhlé odvodnění zemědělských pozemků postupně snižují její retenční schopnost a prohlubují hydrologické sucho. Rizika se koncentrují zejména při přívalových srážkách, kdy dochází k erozi údolnic a k ohrožení intravilánu obce i vodního toku Botiče. Navržená opatření směřují k lepší ochraně zástavby a dlouhodobé stabilizaci krajiny prostřednictvím přírodě blízkých retenčních a krajinotvorných prvků.

Geologické podloží okolí Voděrad je tvořeno málo propustnými horninami a sprašemi, což spolu s historickými melioračními zásahy významně urychluje odtok vody, zvyšuje riziko vodní eroze a prohlubuje projevy sucha včetně úbytku pramenišť a mokřadů v intenzivně využívané zemědělské krajině. Kritická místa se nacházejí především v horních částech svahů, údolnicích a u nevhodně umístěných komunikací a propustků, kde dochází k ohrožení intravilánu obce i přilehlých zahrad. Diagnostika identifikuje nízkou celkovou odolnost krajiny vůči klimatickým extrémům a nedostatek stabilizačních krajinotvorných prvků. Navrhovaná řešení spočívají v rozčlenění velkých půdních bloků, obnově a posílení zatravněných údolnic, liniových zpomalovacích a retenčních prvků, úpravě hospodaření a optimalizaci retenčních objektů s cílem zvýšit schopnost krajiny zadržet vodu a snížit erozi.

se zaměřila na analýzu zranitelnosti území v silně urbanizovaném a intenzivně zemědělsky využívaném okolí hlavního města Prahy. Území čelí specifickým rizikům spojených s vysokým procentem zastavěných (zpevněných) ploch, vytváření tepelných ostrovů a s tím souvisejícím narušením odtokových poměrů, vsakování vody a rizikem sucha. Projekt identifikoval konkrétní místa, kde dochází k soustředěnému povrchovému odtoku nebo ohrožení zastavěného území, a navrhl opatření jako revitalizaci toků, výsadbu krajinné zeleně či tvorbu vsakovacích pásů s cílem zvýšit retenci a snížit dopady klimatických extrémů.

Klima-adaptační diagnostika ve Vodňanech vznikla jako reakce na opakované lokální záplavy v Budějovické ulici a zaměřuje se na celé povodí Širovské strouhy, které přesahuje hranice města a zasahuje do okolních katastrů. Území leží v nížinné části Českobudějovické pánve, je intenzivně zemědělsky využívané a historicky odvodněné. Problémem je zrychlený odtok vody z krajiny, který zvyšuje riziko lokálních povodní a snižuje ekologickou stabilitu. Studie navrhuje revitalizaci vodních toků, tvorbu tůní, mokřadů a mezí, jejichž cílem je zpomalení odtoku, zvýšení retence vody a podpora biodiverzity. Důraz je kladen na spolupráci se zemědělskými subjekty a postupné zavádění opatření, která budou technicky i ekonomicky proveditelná.

Katastrální území Těmice u Kamenice nad Lipou se rozkládá v nadmořské výšce 580 – 710 m n.m. (vrch Bohutín) na 28,6 km2, z čehož orná půda zaujímá 447 ha, trvalé travní porosty 200 ha a lesní pozemky 1431 ha. Jedná se o významnou pramennou oblastí Vysočiny, která se potýká s problémy vodní eroze a ohroženosti intravilánu zaplavením při přívalových srážkách.

Katastrální území Mysletic u Telče se rozkládá na 2,92 km². Vysoká míra mapované zranitelnosti byla definována v oblasti ohroženosti zaplavení intravilánu z přívalových srážek a zrychleného odtoku povrchové vody z krajiny. V krajině je nízké zastoupení vodozádržných opatření na orné půdě. Velké půdní bloky jsou ohroženy vodní erozí a degradací půdy (vysoká míra rizika). Vysoká míra zranitelnosti byla definována i v oblasti nakládání s odpadní vodu, neboť v obci není doposud zbudována čistírna odpadních vod.

Katastrální území obce Chýně (499,82 ha) leží v nadmořské výšce kolem 370 m n. m. západně od Prahy v nivě Litovického potoka. Nejvyšší zranitelnost krajiny byla v katastrálním území Chýně zjištěna v oblasti půdního sucha. Problémy jsou definovány i v případech přívalových srážek, vodní eroze a snížení biodiverzity.