Odborný seminář a exkurze na Táborsku ukázaly, jak krajinu měnit k lepšímu

Jak poznat, kde je krajina nejzranitelnější – a jak navrhovat opatření, která jí pomáhají zvládat klimatické výkyvy?

Těmto tématům se věnoval seminář a odborná exkurze, které proběhly 9. října 2025 v rámci kurzu Zemědělství a péče o půdu, pořádaného organizací Člověk v tísni. Národní ústav pro integrovanou krajinu (NUIK) se podílel na programu odbornou částí zaměřenou na analýzu zranitelnosti území a praktické ukázky adaptačních opatření v krajině.

Teoretickou část vedla Ing. Eva Procházková z NUIK, která účastníkům představila metodiku Analýzy zranitelnosti území v rámci klima-adaptační diagnostiky – tedy způsob, jak systematicky vyhodnocovat, kde a proč je krajina ohrožená erozí, suchem či bleskovými povodněmi. Na konkrétních příkladech ukázala, že úspěšná adaptační opatření se opírají nejen o odborné analýzy, ale také o pochopení místních souvislostí a zapojení lidí z území – zemědělců, vlastníků půdy, obcí i spolků.

Účastníci diskutovali o možnostech, jak tyto přístupy převést do praxe, a jak zlepšit spolupráci mezi veřejnou správou, odborníky a hospodařícími subjekty.

Exkurze: Černovice a Lidmaň jako příklady dobré praxe

Na seminář navázala terénní exkurze na Táborsku, která ukázala konkrétní příklady adaptací v krajině. Účastníci navštívili dvě lokality – Černovice a Lidmaň, kde se mění přístup k hospodaření s půdou i vodou.

V Černovicích u Tábora účastníky provedl Ing. Michal Kačer ze společnosti ADAPTO.space, která zde realizovala revitalizační opatření v úzké spolupráci s Městem Černovice a místními zemědělci. Cílem projektu bylo zadržet vodu v krajině, posílit přirozené infiltrační procesy a obnovit drobné krajinné struktury – tůně, mokřady či remízky.

Projekt je ojedinělý tím, že vznikl z iniciativy konvenčně hospodařícího zemědělce, který se rozhodl změnit způsob péče o půdu a krajinu.

Další zastávkou exkurze byla obec Lidmaň, kde se účastníci seznámili s principy regenerativního zemědělství. Zdejší zemědělci pracují s půdou tak, aby posilovali její přirozené funkce – zlepšovali vsakování vody, zvyšovali obsah organické hmoty a podporovali biologickou rozmanitost. Diskuse přímo v terénu ukázala, že i malá opatření v hospodaření mohou mít významný dopad na odolnost krajiny i ekonomiku farem.

Seminář i exkurze potvrdily, že adaptace krajiny na změnu klimatu vyžaduje propojení odborných znalostí s místní zkušeností. Právě proto se NUIK dlouhodobě věnuje metodám, které propojují vědecké analýzy, participaci a praktická opatření v území.

Účastníci si z Táborska odvezli nejen inspiraci, ale i motivaci pokračovat ve změnách, které činí naši krajinu zdravější, funkčnější a odolnější.